Zahájení festivalu Letní Letná v roce 2019. Mezi nebem a zemí, vysoko nad pražskými mosty kráčí francouzská provazochodkyně. Z jednoho vltavského břehu na druhý se dostane po 350 metrů dlouhém laně. V její chůzi se odráží naprosté soustředění, odvaha, ale také víra i po- hledy těch, kteří stojí na zemi s hlavou zakloněnou, v němém úžasu. Díky dokumentu se na tento okamžik podívají i z perspektivy, kterou Tatianě dává nadhled pětatřicetimetrové výšky.
Kamery Tatianu sledují při přípravách i balancování nad vzdušnou pro- pastí, před diváky se zároveň odvíjí cesta méně nápadná – ta osobní. Umělkyně po ni kráčí někdy s jistotou, někdy s obavami. Stejně jako po laně. Několik desítek metrů nad zemí se stává středem pozornosti a zdá se osamocena, ale ve skutečnosti ji viditelná i neviditelná lana spojují s těmi, kteří ji„jistí“ jak při práci, tak v životě. I o nich dokument je.
Jako neméně důležitý hrdina se ukazuje Jan Naets, muž v pozadí zodpovědný za technickou stránku show. Nebo Rudy Omankowski. Setkání s osudovým mentorem z české provazochodecké rodiny patří k nejsilnějším okamžikům emotivního příběhu.
Strhující představení Tatiany-Mosio Bongonga zdaleka přesáhlo rozměr pouhého „spektáklu“ pro diváky a média. Přechod po laně bez jištění symbolizuje riskantní cestu k nejistému cíli. Cestu mezi životem a smrtí, mezi začátkem a koncem, mezi dvěma krajnostmi, v neustálém napětí udržet se a neztratit rovnováhu. Pro„provazochodkyni nad Prahou“ přitom rozhodně platí, že cílem je právě ona cesta.

https://provazochodkynenadprahou.cz/

The opening show of the 2019 Letní Letná festival. Between Heaven and Earth high above Prague’s bridges, a French acrobat is walking. She is passing from one side of the Vltava to the other over a 350-meter tightrope. Her gait reflects absolute concentration and courage but also her faith and the attention of spectators standing on the ground with their heads tilted back in silent awe. This documentary allows the audience to watch this feat from the perspective of Tatiana standing on a rope 35 meters above the river.

The camera follows Tatiana during the preparations and then as she mounts the tightrope and traverses an aerial abyss. Meanwhile, the audience embarks on another, less conspicuous journey: Tatiana’s personal story. We see the artist in her moments of confidence as well as hesitation just as on the tightrope. Several dozen meters above ground, she becomes a seemingly lone star but in fact, both visible and invisible ropes connect her with those who “have her back” – both in her work and in her life and who are among the protagonists of the documentary.

Jan Naets steps forward as the essential man behind the scenes who is responsible for the technical aspects of the show. There is also Rudy Omankowski, Tatiana’s key mentor from a Czech family of tightrope walkers. Their reunion is among the most powerful moments of this emotional story.

Tatiana-Mosio Bongonga’s breathtaking show vastly transcended the dimensions of a mere spectacle for an audience and the media. Her skywalk without a safety harness is a metaphor of a risky path to an uncertain goal, a journey between life and death, from a beginning to an end, between two extremities, maintaining a balance under constant tension.